Jak založit zeleninový záhon na zelené louce
Rozhodli jste se pěstovat si vlastní zeleninu, ale máte jen kus trávníku? Poradíme vám, jak trávník proměnit v zeleninový záhon. Postupů je hned několik. Klasické rytí, které nahradí pár hodin cvičení ve fitness centru, zakrývání, které vyžaduje trpělivost, ale ušetří hodně práce, nebo zvedání záhonů nad terén, které ocení ti, kdo mají rádi velké věci a k dispozici velké množství organického materiálu. Vyberte si, co právě vám bude nejvíce vyhovovat.
Rytí
Rytí, tedy odstranění travního drnu a následné prokypření vrstvy pod ním, je tradiční metodou přípravy nových ploch na pěstování. Obvykle je fyzicky náročné, ale funguje dobře zejména tam, kde je velké množství vytrvalých plevelů, kterých se potřebujete rychle zbavit. Odstraněním drnu bohužel odstraníte i nejvýživnější vrstvu půdy. Půdu v novém záhonu je tedy potřeba obohatit kompostem nebo vysetím zeleného hnojení (např. luskoobilní směsi), kterou následně zaryjete. Vyryté drny nevyhazujte, zpracujte je do speciálního kompostu – skládejte je na sebe kořeny nahoru a před položením další vrstvy zasypte tu spodní mletým vápencem. Vzniklý kompost, který obvykle k vyzrátí potřebuje alespoň rok, využijte k dřevinám.
Zakrytí textilií nebo folií
Pokud rýč není vaším oblíbeným nástrojem, můžete přípravu záhonu přenechat přírodě. Plochu zakryjte tmavou textilií nebo folií a ponechte ji jednu sezonu odpočívat. Můžete využít i několik vrstev kartonu, které zatížíte např. slámou nebo kusy dřeva. Bez přístupu světla rostliny odumřou a vám se další rok bude záhon mnohem lépe připravovat. Často stačí plochu jen prokypřit rycími vidlemi.
Kobercové mulčování
Chcete-li mít zelinu bez rytí už první rok, vyzkoušejte tzv. kobercové mulčování. Spojuje zakrývání plochy, kompostování a pěstování dohromady. Na prostoru, kde chcete mít další rok záhon, sešlapte trávník, zakryjte jej vrstvou hnoje, hrubého nevyzrálého kompostu, bioodpadu z kuchyně a dalšího organického materiálu. Pak položte karton, který zamulčujte, tj. zasypte, slámou, trávou bez semen nebo štěpkou. (Pokud je na vaší zahradě přemíra slimáků, raději karton s mulčem nahraďte kvalitní netkanou textilií.) Do tohoto „koberce“ udělejte ve vhodných rozestupech dle požadavků rostlin jamky, do kterých dejte pár lopatek kvalitní zahradní zeminy. Vytvoříte si tak „hnízda“ pro zeleninu. Koberové mulčování se hodí zejména pro pěstování ze sazenic. Výborně v něm rostou např. dýně, rajčata nebo kedlubny.
Vyvýšený záhon
Tato technika je pro vhodná ty, kteří mají k dispozici dostatek biomasy – kusy dřeva, větve, hnůj, větší množství bioodpadu z domácnosti, listí, starou slámu, kompost a podobně. Tvorba záhonu je příležitostí, jak na zahradě efektivně uklidit, přeměnit přírodní materiál, který vám jinak překáží, v úrodné políčko na pěstování. Vyvýšené záhony jsou na výrobu náročné, ale následně vyžadují menší péči, než běžný záhon. Ocení je také osoby s omezenou hybností. Díky nadzvednutí nad terén se k nim není nutné tolik ohýbat. Dobře založený vyvýšený záhon vydrží přibližně 5 let, postupně se ale slehává.
Popis postupu naleznete u obrázků níže.
Tento článek jsme připravili pro pro Ekoporadny Praha.
